Veřejné prostory Prahy 10

Informace z MČ k novému územnímu plánu

Text/HTML

ROZVAHA A PODNĚTY PRO ÚZEMÍ MČ PRAHA 10 KE ZPRACOVÁNÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU PRAHY, TZV. "METROPOLITNÍHO PLÁNU"

Ilustrační mapa Prahy

Praha 10 má dlouhodobě definovanou strategii rozvoje, která koresponduje s celoměstskou strategií. Prioritami Praha 10 je proměnit zanedbaná území na nové městské čtvrti, revitalizovat veřejné prostory ve stabilizované zástavbě, zlepšit dopravní infrastrukturu včetně využití příměstské železnice a řadu dalších. Rozvaha nad nově připravovaným územním plánem navazuje na dřívější urbanistické dokumenty celopražské i na detailnější koncepční či ověřovací studie zaměřené na území městské části. V mnohém se ztotožňuje s podněty MČ ke konceptu územního plánu z roku 2008. Rozvaha tyto podněty s odstupem pěti let ve stručné formě aktualizuje a modifikuje vzhledem ke změnám a ekonomickým možnostem, k nimž v tomto období došlo.

 

Aktualizované podněty pro území městské části Praha 10 na zpracování nového Územního plánu hlavního města Prahy jsou seřazeny podle témat:

 

  • A. TRANSFORMACE ROZSÁHLÝCH ÚZEMÍ
  • B. TRANSFORMACE DÍLČÍCH ÚZEMÍ A BROWNFIELDS
  • C. VEŘEJNÉ PROSTORY
  • D. ZMĚNY V POJETÍ DOPRAVY
  • E. MĚSTSKÁ ZELEŇ A VODNÍ TOKY

               

A. TRANSFORMACE ROZSÁHLÝCH ÚZEMÍ

Na území městské části Praha 10 jsou 3 rozsáhlá území, která jsou dlouhodobě zanedbaná, urbanisticky nevyjasněná. Je nutné vytvořit podmínky pro využití jejich rozvojového potenciálu a co nejrychlejší nastartování  urbanizace a integrace do městské struktury včetně dopravní a technické infrastruktury.

 

A.1.        Bohdalec - Slatiny

Jedná se o území vymezené změnou Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy č. Z1 275/06, tj. území vymezené plochou velkého rozvojového území (VRÚ) Bohdalec – Slatiny a související plochy seřaďovacího nádraží a územím severně vymezeným rušenou železniční odbočkou na nádraží Strašnice.

  • Slatiny

Východní část VRÚ tzv. Slatiny je dlouhodobě zanedbaná a v zájmu MČ Praha 10 je co nejlépe připravit a nastartovat její rehabilitaci a rozvoj. Proto byla v roce 2013 zpracována urbanistická studie Slatin jako podklad pro změnu územního plánu, která jednak konkretizuje dříve definované cíle MČ a zároveň reflektuje záměry vlastníků strategických částí území. Studie počítá se vznikem nové čtvrti se smíšeným funkčním využitím.

  • Bohdalec

Budoucí urbanizace by měla území zhodnotit a vytvořit zde městskou čtvrť s ohledem na určité limity dané převažujícím charakterem zástavby, kterou tvoří velké halové objekty nejrůznějších soukromých subjektů v centrální části území. Impulzem pro nastartování rozvoje bude nová železniční zastávka Eden a plánované prodloužení tramvajové trati z Vršovic na Spořilov. Fungující areály je třeba respektovat a v dosud neurbanizovaných částech je očekáván návrh nové zástavby.

 

A.2         Trojmezí

Jádrem území bude centrální park Trojmezí s fenoménem přírodních meandrů Botiče na jeho severním okraji a s množstvím nejrůznějších rekreačních a sportovních aktivit. Bude navrženo jasné propojení nového parku a Hostivařského lesoparku u Košíkovských nádrží. Celé území vyžaduje vyřešení dopravních vztahů (městskou hromadnou dopravu včetně rezervy pro kolejovou dopravu, cyklostezky, pěší trasy atp.). Při hledání ekonomicky reálného modelu transformace území je třeba uvažovat s etapizací a je nutno spolupracovat se všemi klíčovými partnery v území, jež bylo započato v roce 2012, zatím ovšem bez hmatatelných výsledků.

 

A.3         Území Malešické průmyslové oblasti

Velkoryse založená průmyslová oblast vyžaduje vzhledem ke změnám ve struktuře a charakteru průmyslové výroby i rychlému růstu města východním směrem revitalizaci území, očištění od nevhodných objektů a extenzivně využívané plochy doplnit podle celkové koncepce. 

 

B. TRANSFORMACE DÍLČÍCH ÚZEMÍ A BROWNFIELDS

Tato území reprezentují řadu lokalit, jejichž současné využití neodpovídá poloze ve městě a přitom skýtají velký rozvojový potenciál. Jsou to na jedné straně velmi cenné plochy uvnitř stabilizované zástavby, navíc často při hlavních tepnách, kde dlouhodobě umrtvují snahy o živé městské prostředí. Na druhé straně to jsou plochy brownfieds většinou podél železničních koridorů, které i přes určité limity dané jejich polohou,  majetkoprávními poměry a pod.  vyžadují novou kvalitu urbanistické koncepce.

 

B.1         Centrum Strašnic

Díky poloze u stanice metra Strašnická má území potenciál stát se plnohodnotným lokálním centrem pro okolní komunitu. Nové řešení polyfunkčního centra Strašnic případně i s novou budovou úřadu Městské části Praha 10 by jej mělo využít odpovídajícím řešením veřejného prostoru i charakterem a funkcemi zástavby. Je třeba počítat s revitalizací secesního objektu Strašnické školy.

 

B.2         Centrum Skalka

Stanice metra A je především přestupním bodem mezi metrem a povrchovou dopravou. Cílem je urbanizovat území a vytvořit zde lokální polyfunkční centrum na úkor předimenzovaných dopravních ploch, ale i podél ulice Na padesátém tak, aby zde vznikla plnohodnotná městská třída.  V návaznosti na centrum předpokládáme revitalizaci parkových ploch (viz kapitola E.3).

 

B.3         Koh–i-noor

Areál Koh-i-nooru je rostlý, architektonicky nesourodý, průmyslový komplex o rozloze cca 1,66ha. Cílem rekonstrukce je nalezení nové odpovídající funkce a zároveň ochrana a rekonstrukce stávajících architektonicky hodnotných staveb, ačkoliv se nejedná o památkově chráněné objekty. Poloha na nároží Vršovické a Moskevské ulice by měla být urbanisticky zhodnocena a využita pro nové městotvorné funkce.

 

B.4         Bohemians – Petrohradská

Nová hmotová struktura by měla jasně vymezit prostor po obou stranách ulice u stadionu Bohemians. Jedná se vlastně o tři samostatné plochy, které by měly být řešeny koncepčně jako jeden celek. Na nároží s Petrohradskou ulicí by měl vzniknout polyfunkční dům s živým parterem. Stadion Bohemians nevyhovuje současným požadavkům a  je umrtvujícím prvkem v území. Snahou MČ Praha 10 je záchrana kopané v tzv. „Ďolíčku“, která předpokládá zásadně rekonstruovat nebo vybudovat nový stadion pro cca 10 000 sedících diváků doplněný obchodními plochami v parteru Vršovické ulice.  I na ploše bývalého hřiště gymnázia je uvažován polyfunkční objekt uzavírající uliční frontu. Spojujícím motivem koncepce je revitalizace Botiče a jeho využití jako přírodního a vodního prvku.

 

B.5         Hagibor - Počernická

Zcela nezastavěná severní uliční fronta Vinohradské ulice mezi objektem Radia Svobodná Evropa a Počernickou ulicí je příležitostí pro návrh moderní městotvorné urbanistické struktury, jež by měla jasně vymezit prostor ulice a podpořit její funkci moderní městské třídy. Většina pozemků je dnes soukromých, přesto je snahou MČ definovat základní regulativy pro budoucí rozvoj.

 

B.6         Černokostelecká – Dřevčická

Rozvoj lokality po obou stranách Černokostelecké ulice v úseku od Limuzké po Sazečskou je dlouhodobě blokován uvažovanou trasou městského okruhu, který zde má Černokosteleckou mimoúrovňově křížit.  S tím souvisí i přesunutí tramvajové smyčky ke stanici metra Depo Hostivař (samostatný podnět na změnu územního plánu – vlna 08). V případě nerealizování městského okruhu v této trase je třeba zpracovat novou urbanistickou koncepci území.

 

B.7         Revitalizace brownfields podél rušené železnice ve Strašnicích

Izolované území, které vymezují dvě větve železniční trati dozná zásadní proměnu díky optimalizaci trati, kdy dojde ke zrušení původní severní větve se zastávkou Strašnice a uvolněním velké části ploch bývalého seřaďovacího nádraží. Koridor zrušené trati je uvažován pro vedení páteřní cyklostezky, která bude propojovat nové stanice Zahradní město a Eden. Území bude třeba očistit od nevhodných objektů a nabídnout novou kvalitu návrhem urbanistické struktury, která mu vtiskne městský charakter včetně dopravního řešení, které propojí území se stabilizovanou zástavbou severně od rušené trati i s rozvojovým územím Slatin.

 

B.8         Přemostění Moskevské

Spojení Vršovic a Bohdalce je velmi omezené díky bariéře železnice. Jedno propojení tvoří viadukt, kterým Moskevská ulice překračuje trať a pokračuje Bohdaleckou ulicí na vrchol Bohdalce. Obě předmostí by měly vytvořit skutečné propojení dvou městských čtvrtí, jimž zde chybí urbanistický koncept. Výrazné zlepšení pro území přinese optimalizace železniční trati a zúžení jejího koridoru. Nová urbanistická struktura by měla řešit prostor jako jeden celek propojený rozšířeným nebo novým mostem. 

 

B.9         Areál Na Louži

Území na okraji stabilizované blokové zástavby Vršovic vytváří přechodový, živelně zastavěný pás mezi obytnou zástavbou a železničním koridorem. Území je zastavěno několika areály převážně skladového a průmyslového charakteru a je dosud nekoncepčně urbanizované s mnoha znaky „brownfieldu“ podél železniční trati. Lokalita má rozvojový potenciál z hlediska nového funkčního využití i prostorového utváření. Je zde předpoklad intenzivnější a kvalitativně vyšší městské struktury, která vhodným hmotovým řešením vytvoří jasně definovanou hranu městské zástavby vůči železnici.

 

B.10       Areál Vršovického nádraží

V návaznosti na optimalizaci železniční trati dozná celé území podél železnice zásadní proměnu. Bude redukován počet kolejí a bude upraveno nádraží Vršovice, které bude podchodem spojeno s Nuslemi. Celé území tak bude výrazně zklidněno a získá na atraktivitě. Velká část ploch na místě nevyužívaného  nákladního nádraží a nejrůznějších skladových a obslužných provozů tak bude moci být využita ve prospěch městské zástavby. V rámci návrhu je žádoucí uvažovat s možností vedení nových komunikací  v souběhu s tratí. Tyto komunikace by měly odlehčit dopravě jak po Nuselské tak Vršovické ulici. Část území je vymezena i na hranici s MČ Praha 4, proto je třeba toto území řešit v širších souvislostech.

 

C. VEŘEJNÉ PROSTORY

MČ Praha 10 v minulosti systematicky připravovala podklady pro Generel veřejných prostor. Tyto podkladové materiály, nazvané Společně měníme a Strategie pro veřejné prostory, podrobně mapují přístup k veřejnému prostoru ve vyspělých zemích a navrhují základní směry a vize jejich kultivace v našich podmínkách. Práce na vlastním generelu by měly začít v tomto roce 2013. Generel bude provázán s koncepcí veřejných prostor celé Prahy i dílčími generely. Seznam zmiňuje hlavní priority a klíčové prostory.

 

C.1         Moskevská ulice

Revitalizace Moskevské ulice je dlouhodobou prioritou MČ. Realizace souvisí s komplexní rekonstrukcí inženýrských sítí a tramvajové trati. V současné době probíhají hrubé stavební práce. V roce 2014 bude celková revitalizace na obchodní zklidněnou ulici dokončena včetně drobné architektury, zeleně a mobiliáře. V návaznosti na Moskevskou budou upraveny i související veřejné prostory.

 

C.2         Vršovická ulice

Vršovická ulice je jednou z hlavních tepen celé městské části. Tvoří přirozenou páteř území a spojuje Vršovice s Nuslemi směrem do centra a opačným směrem se Strašnicemi. Tato městská třída má však historicky několik hluchých míst, která je žádoucí urbanisticky a funkčně doplnit tak, aby se význam tohoto živého veřejného prostoru posílil. Vlastní uliční prostor by měl být očištěn od nevhodných prvků a naopak doplněn o kvalitní drobnou architekturu a městský mobiliář. Tam kde to je možné bude doplněna zeleň. Celkově by měla být zklidněna automobilová doprava ve prospěch MHD, cyklistů a chodců.

 

C.3         Vinohradská ulice

Vinohradská ulice jako jedna z nejvýznamnějších městských tříd má historicky několik hluchých míst, která je žádoucí urbanisticky a funkčně doplnit tak, aby se význam tohoto živého veřejného prostoru posílil. To se týká zejména oblasti od stanice metra Želivského dále směrem k nové výstavbě Na Vinici. Zde v souvislosti s budoucí zástavbou území Hagiboru je příležitost pro návrh moderní živé městské třídy.

 

C.4         Metro Strašnická a Starostrašnická ulice

Výstavbou metra a rozšířením ulice v Olšinách došlo k demolici několika objektů a přeložení tramvajové trati. Tyto dopravní stavby zásadním způsobem ovlivnily charakter lokality, která se tak stala především přestupním uzlem. Z vlastní ulice se postupně vytrácí život a ten je potřeba sem vrátit. Pokud zde  nedojde k výstavbě nové radnice, je třeba uvažovat s kultivací veřejného prostoru v celém území.

 

C.5         Čechovo náměstí

Náměstí je svým terénním uspořádáním a charakteristickou dominantou kostela Sv. Václava unikátní. Nenabízí však bohužel větší spektrum atraktivních příležitostí pro širší okolí. Je potřeba hledat možnosti, jak zvýšit nabídku komerčních prostor v zástavbě po obvodu náměstí a uvažovat s celkovou úpravou jeho plochy, včetně umístění podzemních garáží.

 

C.6         Kubánské náměstí

Kubánské náměstí má ambice lokálního centra, avšak v současné době neplní tento účel. Kromě konání farmářských trhů slouží více jako průchod územím než jako náměstí, tj. místo k pobytu a setkávání. Záměrem městské části Praha 10 je změnit prostor Kubánského náměstí tak, aby se stalo skutečným náměstím.

 

C.7         Zahradní Město – Květ

Zahradní Město má dvě centra Květ a Cíl. Původní „socialistická“ nákupní střediska prošla řadou změn, které znamenaly i změnu struktury obchodů a služeb. Do budoucna je třeba uvažovat s jejich koncepční revitalizací a dalším rozvojem. Oblast kolem NC Květ by se měla stát hlavním centrem Zahradního Města, náměstím s vysokou koncentrací veřejných i soukromých služeb, kvalitním veřejným prostorem s dobrou dopravní obslužností (zejména MHD).

 

C.8         Zahradní Město –Cíl

Centrum Cíl má intimnější charakter, přesto i zde je potřeba jeho výrazná proměna. MČ Praha 10 počítá s revitalizací prostoru a podpořením jeho charakteru náměstí.

 

C.9         Malešické náměstí

Někdejší náves s kapličkou Sv. Václava, a přilehlá zástavba historického jádra starých Malešic jsou chráněnou památkovou zónou. Původní venkovský charakter s drobnou zástavbou a několika většími usedlostmi je dnes obklopen okolní výstavbou a kdysi klidná periferie Prahy je poznamenána průjezdnou dopravou. Záměrem je zklidnění dopravy po vybudování městského okruhu a celková revitalizace veřejného prostoru náměstí a přilehlých ulic včetně tzv. Malešického zámečku s rozsáhlým nádvořím.

 

D. DOPRAVA

Dlouhodobě deklarovanou prioritou je rozvoj veřejné kolejové dopravy. Praha 10 má proti jiným částem města poměrně špatnou dostupnost metra. Na území jsou jen tři stanice metra, navíc v lokalitách které nemají optimální polohu z hlediska atraktivity i proto, že nejsou dosud adekvátně urbanisticky dokončené. Vazby na ostatní systémy nejsou rovněž optimalizovány.

 

D.1         Metro

  • Při prodloužení linky A umístit stanici metra do přestupního uzlu „Zahradní Město“ a dále co nejblíže centru sídliště. 
  • Trasa D bohužel míjí oblast Prahy 10. Nejbližší uzly je proto třeba co nejlépe propojit návaznou povrchovou dopravou i trasami pro pěší a cyklisty.

 

D.2         Optimalizace železniční trati

Optimalizace železniční trati ČD č. 221 a výstavba nových zastávek jsou příležitostí ke zlepšení dopravní obslužnosti území a k nastartování rozvoje přilehlých oblastí. Nové zastávky Zahradní Město, Eden a Vršovice je nutno chápat jako přestupní uzly veřejné dopravy, jež by měly podpořit urbanizaci území v přímé docházkové vzdálenosti. Přes dřívější požadavky MČ nedošlo k jejich zapracování do projektu, který nedostatečně reflektuje vazby na okolní městské prostředí a jeho rozvoj. Zejména se to týká koordinace se záměry na rozvoj území u zastávky Eden.

 

D.3         Tramvajová doprava

Cílem je vytvořit podmínky pro aktivní rozvoj tramvajové sítě jako otevřeného městského i regionálního systému kompatibilního zejména s příměstskou železnicí.

  • Na území MČ je prioritou vybudování východní tangenty ve dvou úsecích Vršovice – Bohdalec – Spořilov s přestupním uzlem na železnici v zastávce Eden a případně její propojení přes Fakultní nemocnici Královské Vinohrady severně na Želivského a nádraží Žižkov.
  • Další trasou je realizace tramvajové trati v Počernické ulici a dále její propojení s terminálem před Depem Hostivař.
  • Pro propojení Zahradního Města s Jižním Městem a zároveň pro rozvoj Trojmezí je třeba zaktualizovat varianty vedení tramvaje tímto územím.

 

D.4         Automobilová doprava

  • v síti automobilových komunikací vytvořit podmínky pro doplnění sítě veřejných komunikací a pro zlepšení prostupnosti území. Systém městských komunikací by měl být navržen jako prostupný a bez bariér.
  • Doprava v klidu by měla být řešena v rámci jednotného celopražského systému. Zpracované analýzy mohou sloužit jako podklad pro řešení. 

 

D.5         Cyklistická doprava

Městská část Praha 10 připravila aktualizaci generelu cyklistických tras, který byl zpracován na jaře roku 2014. 

 

E. MĚSTSKÁ ZELEŇ A VODNÍ TOKY

Pro zdravý a aktivní život ve městě jsou kvalitní zelené plochy parků a lesoparků nezbytně nutné. Je třeba vytvořit ucelený  a co nejvíce propojený systém zeleně.  Na území Prahy 10 je několik velkých ploch, které je třeba využít pro vznik nových parků s nabídkou sportovních a rekreačních aktivit. Zároveň je třeba revitalizovat a zatraktivnit stávající lesoparky. Pro každodenní rekreaci jsou důležité velké plochy zeleně v sídlištích i malé ostrůvky zeleně uvnitř kompaktní zástavby.

 

E.1          Park Trojmezí

Nový park Trojmezí bude součástí rozvoje celého území. Bude využívat fenoménu přírodních meandrů Botiče na jeho severním okraji. V návaznosti na ně bude navržen park s množstvím nejrůznějších rekreačních a sportovních aktivit včetně pěších a cyklistických tras. Bude navrženo jasné propojení nového parku a Hostivařského lesoparku u Košíkovských nádrží.

 

E.2          Park Slatiny

V rámci rozvoje Slatin je uvažováno návrhem parkově upravené rekreační zóny, která bude procházet středem území podél Slatinského potoka a bude propojena pěšími a cyklistickými komunikacemi s širším okolím.

 

E.3          Bohdalec

Zalesněný vrch tvoří ucelenou plochu, která není dostatečně udržovaná a přístupná. Je třeba jej revitalizovat, zatraktivnit a zpřístupnit.

 

E.4          Lesopark Za drahou-V Rybníčkách

Velká zalesněná plocha je nedostatečně využita pro svoji izolovanost od okolí. Je třeba ji rovněž revitalizovat, zatraktivnit a zpřístupnit. Nabízí se i propojení s územím u Skalky.

 

E.5          Lesopark Malešice

Lesopark podél opouštěné železniční trati k nákladovému nádraží revitalizovat a propojit s navazujícími zelenými  enklávami a nově upraveným malešickým parkem.

 

E.6          Park Skalka-Žernovská

V návaznosti na budoucí výstavbu lokálního centra u stanice metra A – Skalka bude důležité propojení a kultivace zelených ploch v okolí. Nabízí se vytvoření souvislého pásu zeleně od lesoparku V Rybníčkách přes Skalku až k zeleni Slatin. Spojujícím prvkem by mohl být nový park Žernovská v ochranném pásmu páteřního vedení VVN 110 KV.

 

E.7          Revitalizace Botiče

Potok Botič prochází územím Prahy 10 v několika lokalitách a jeho charakter je velmi rozmanitý – od přírodní památky „Meandry Botiče“ po technicky upravené koryto či zatrubněný odvodňovací kanál. Cílem je pojmout potok Botič jako potenciální přírodní osu území, kde se kloubí zájmy ochrany přírody s funkcí rekreační a klidovou. Hlavním záměrem je vytvořit koncepci, jak navrátit vodnímu toku jeho přírodní funkci, ale zároveň jej zpřístupnit obyvatelům. Důraz je kladen na analýzu území, na širší urbanistické souvislosti a prostupnost území. Dlouhodobě připravovaná revitalizace není dosud realizována a je třeba ji urychleně začít i s ohledem na nebezpečí povodní.

 

E.8          Revitalizace Slatinského potoka

Slatinský potok bude maximálně využit jako rekreační prvek v území. Předpokládá se i návrh vodní plochy ve středu území a zpřístupnění celého toku až k Botiči.

 

Závěr

Tato rozvaha a podněty jsou pracovním materiálem, který nezahrnuje celou škálu úvah o rozvoji městské části. Měl by sloužit jako podklad k detailnější diskuzi nad rozvojem území v rámci přípravy nového „Metropolitního“ územního plánu hl. m. Prahy.            

 

Zpracoval kolektiv Oddělení koncepce a rozvoje MČ Praha 10.