„Veřejná prostranství vnímáme jako srdce města. Lidé tudy nemusí jen procházet, často se tu setkávají a tráví čas. Praha 10 je velká městská část s historií mnoha menších městských celků. Schválení zastřešující koncepce, jak veřejná prostranství na našem území využívat a zlepšovat, považuji za obrovský přínos všem obyvatelům do budoucna,“ říká radní pro územní rozvoj Bohumil Zoufalík.
Dokument, který minulý týden schválilo zastupitelstvo, nahlíží na veřejná prostranství jako na jeden celek. Snaží se mapovat jejich současné využití, určit jejich případné limity a nabízet způsoby, jak s místy pracovat tak, aby přispěly i ke společenskému vývoji města.
„Pro zjednodušení uvádím vzorový příklad. Městská část se rozhodne rekonstruovat např. vybrané náměstí. Na základě Generelu toto prostranství definujeme, tzn. určíme jeho význam a důležitost a stanovíme charakter. Tyto informace nám při rekonstrukci dále poslouží např. jako vodítko k výběru vhodných povrchových materiálů, k určení míry ozelenění a budoucímu využití prostoru,“ přibližuje význam materiálu radní Zoufalík.
Generel veřejných prostor je tedy jakousi dohodou o způsobu organizace a využívání veřejných prostranství, který ale jde napříč celou společností. Kromě toho samozřejmě reaguje na aktuální potřebu plánování investic do veřejných prostranství, protože jejich revitalizace se v poslední době dostaly do popředí zájmů jak města, tak jeho obyvatel.
Proto se při jeho tvorbě dbalo na to, aby byl Generel v souladu nejen s politikou rozvoje městské části, ale také s tezemi Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, do tvorby byli navíc zapojeni jak odborníci, tak veřejnost.
Dokument je svým zaměřením i rozsahem zcela ojedinělým v rámci České republiky. Protože se jedná svým charakterem o inovativní koncepční dokument, budí Generel pozornost dalších městských částí hlavního města. Po vzoru Prahy 10 se tímto tématem zabývá nyní např. i Praha 4 i další města.
Generel veřejných prostranství Prahy 10 plní několik úloh a následně bude nutné zajistit aplikování jeho hlavních tezí, mezi kterými je například vznik celkové koncepce rozvoje veřejných prostranství, koncepce a vzájemné vazby dílčích systémů (např. systém zeleně, dopravy, apod.), typologie veřejných prostranství, tedy určení charakteru a významu v rámci systému veřejných prostranství nebo to, že by měl sloužit jako podklad pro rozhodování v daném území.