Vršovická rodačka Ruth Bondyová za II. světové války prošla dvěma koncentračními tábory. Po jejím konci se rozhodla odejít do Izraele, kde se začala věnovat novinařině, psaní a překladatelství. Do hebrejštiny přeložila mnohé velikány české literatury 20. století. Nyní po ní bude pojmenován park na Praze 10, který dosud nesl název Park Pod Rapidem.
Přejmenování parku je společnou iniciativou vedení městské části a izraelské velvyslankyně Anny Azari. Ta při příležitosti 100. výročí od narození Ruth Bondyové oslovila městskou část. Rada její návrh podpořila. Poslední slovo měl pražský magistrát, který o přejmenování parků a ulic zpravidla na návrhy městských částí rozhoduje. „Když jsem se seznamoval s podklady a životem Ruth Bondyové, připomněl jsem si, o kolik bolestnější jsou velké dějiny, pokud jsou vyprávěny prostřednictvím konkrétního osudu. O to úctyhodnější je, že tato vršovická rodačka nikdy nezanevřela na svou rodnou zem umístěnou v samém srdci Evropy. Ve své biografii dokonce uvedla, že narodit se v Praze je stejné privilegium jako mít šlechtický titul. Tím nejmenším, co můžeme pro uctění památky této dámy udělat, je věnovat jí park kousek od jejího rodného domu,“ říká starosta Prahy 10 Martin Valovič.
Ruth Bondyová za svůj život přeložila do hebrejštiny čtyři desítky českých knih. Mezi nimi nechyběly díla Karla Čapka, Jaroslava Haška, Bohumila Hrabala nebo Václava Havla. Díky ní se Izraelci mohli seznámit s českou satirou i náhledem na svět. Navzdory těžkým osudovým zkouškám, jí právě tento styl humoru zůstal vlastní. V Izraeli se podílela na prvním rozhlasovém satirickém pořadu.
Řídila se heslem nikdy se nevzdat a bojovat. Díky tomu i díky náhodě přežila holokaust. V Osvětimi byla svědkem vyvraždění spoluvězňů z rodinného tábora. Následně byla nuceně nasazená v Hamburku na odklízení trosek po spojeneckých náletech. Nakonec byla internována v koncentračním táboře Bergen-Belsen. „Nikdo si nemyslel, že dojde k vyhlazení. Moji rodiče říkali, že se uskromníme. Opírali se o historickou zkušenost Židů s pogromy, pronásledováním a chudobou. Nikdo si samozřejmě nepředstavoval plynové komory. I dnes se člověk ptá: Jak je to možné? Jak tam nahnaly ty miliony? Vždyť je to nemyslitelné,“ řekla Bondyová historikům z projektu Paměti národa.
S parkem nejsou spojená konkrétní čísla popisná. Přejmenování parku tak není spojeno s dodatečnými náklady nebo s nutností měnit si občanské průkazy.