Desátá městská část celkem integrovala přes 45 % dětí a žáků, kteří jsou na jejím území registrovaní coby váleční uprchlíci z Ukrajiny. Pro 402 žáků se podařilo zajistit místa v základních školách, 274 jejich vrstevníků pravidelně navštěvuje adaptační skupiny. 20 dětí pak chodí do školek a 66 do „školkových“ adaptačních skupin.
„Celkem bylo v Praze 10 k pondělku registrovaných 370 dětí ve věku 3-6 let a 1 288 dětí ve věku 6-15 let. Do systému základního školství se nám tedy podařilo zapojit 52 procent žáků, do předškolního vzdělávání pak 23 procent dětí. Aktuálně již jsme ovšem na samotné hranici možného, a to jak z hlediska kapacit, tak zaměstnanců,“ uvádí starostka MČ Praha 10 Renata Chmelová (VLASTA).
Už nyní je zřejmé, že v příštím školním roce, kdy budou mít děti ukrajinských uprchlíků vzdělávání povinné, budou kapacity v běžných třídách základních a mateřských škol v Praze 10 zcela nedostatečné. Zápis pro ukrajinské děti proběhne v červnu a bude jen na místa, která zůstanou volná po standardních zápisech.
„Když se podíváme na aktuální statistiky, je zřejmé, že bychom potřebovali hned několik nových budov základních a mateřských škol, abychom mohli uspokojit poptávku. Ty stávající už ´nafouknout ´nemůžeme, jsme již totiž na bezpečnostních limitech,“ říká místostarosta David Kašpar (VLASTA / STAN). „Naše školy odvádějí skvělou práci, ale nově příchozích je opravdu extrémně vysoký počet. Jen pro představu: Za rok 2020 Desítka zaznamenala největší roční přírůstek obyvatel ze všech pražských městských částí – 2 708. V souvislosti s letošní válkou na Ukrajině už u nás našlo azyl více než 6 500 lidí. A každý den k nám míří další oběti války,“ doplňuje místostarosta Kašpar.
„Velmi dobře nám fungují adaptační skupiny a já pevně věřím, že ministerstvo školství je bude podporovat i v nadcházejícím roce. Samy o sobě ale stačit nebudou. Aktuálně proto čekáme na rozhodnutí ministerstva, kterou cestou se bude chtít dál vydat. Osobně jsem už zmiňovala dvě teoretické možnosti. Jednou je doprava dětí školními autobusy na místa, kde kapacity jsou. Samozřejmě v řádu maximálně desítek minut. Druhou pak příprava paralelního ukrajinského vzdělávacího systému, kam by primárně mohly chodit děti rodičů, kteří plánují návrat na Ukrajinu. To by ale nutně znamenalo přehodnocení centrálního přístupu, respektive rezignaci na plnohodnotnou integraci pro všechny cizince,“ shrnuje starostka Chmelová.