Do mateřských škol nebylo letos z kapacitních důvodů přijato cca 370 zájemců, kteří se hlásili o místo. Jsou mezi nimi samozřejmě i dvouleté děti, ale faktem zůstává, že již dnes jsou kapacity mateřských škol nedostatečné. Největší převis poptávky po umístění dítěte nad skutečnou nabídkou míst je v oblasti dolních Vršovic, kolem metra Strašnická a v Malešicích. Momentálně chybějí místa i v Záběhlicích, ale tam by měl počet dětí postupně klesat.
U základních škol je situace o něco obtížnější – budoucí hrozba nedostatečné kapacity pramení z nárůstu počtu dětí ve věku 6–10 let o 10 %, ale hlavně ve věku 11–14 let o 42 %! Nejvíce nebudou kapacity stačit opět ve Vršovicích – možnosti ZŠ U Vršovického nádraží nedostačují ani pro polovinu dětí žijících ve spádovém území. A ani ZŠ U Roháčových kasáren a ZŠ Karla Čapka svou kapacitou nepokrývají počet dětí, které sem patří. Následují Záběhlice a Malešice, kde sice aktuálně místní školy odpovídají počtu spádových dětí, nicméně zde počet dětí s trvalým bydlištěm poroste. Ve Strašnicích je naopak kapacita dostačující – ZŠ Brigádníků i ZŠ Gutova mají pro to, aby vyhověli zájemcům ze spádové oblasti, kapacity dostatečné.
Situací ve školství v Praze 10 se současné vedení radnice zabývá od prvního dne po volbách v minulém roce. Některé projekty jsou dědictvím z minulého období, další bude třeba urychleně připravit. V této době se dokončují práce na nové budově školky Nad Vodovodem. Situace v Malešicích by tak měla být od ledna 2020 vyřešena. V příštím roce pak bude zahájena výstavba nové MŠ Bajkalská. Ta se bude nacházet na místě původní dřevěné budovy mateřské školy, tedy téměř na půl cesty mezi dolními Vršovicemi a Strašnickou na dobře dostupném místě kousek od tramvaje. Lze tedy konstatovat, že nabídne dostatek místa pro zájemce z obou poddimenzovaných lokalit.
V případě základních škol je nezbytné, aby městská část v průběhu příštích pěti let zajistila navýšení kapacit v lokalitách, kde je deficit největší. Na stole je aktuálně jediný projekt připravený předchozí radou – rekonstrukce secesní, památkově chráněné budovy bývalé školy V Olšinách. Projekt je velmi nákladný, více jak stoletá budova podmínkám současného vzdělávání zcela nevyhovuje a také se nachází v lokalitě u metra Strašnická, kde kapacita základních škol aktuálně nechybí, ba naopak.
Postup, který radnice považuje za smysluplný, je rozšiřování stávajících kapacit základních škol formou přístaveb a nástaveb. Vedení městské části aktuálně shromažďuje veškeré informace, které umožní zaujmout v této věci strategické rozhodnutí. Např. v případě přízemní budovy ZŠ Břečťanová, kde je nedostatek míst největší, by nástavba byla tím nejlepším řešením.
Velmi efektivním a nejlevnějším řešením by však pro potřeby veřejné základní školy bylo využít objekt ve Vršovicích, který má dnes pronajatý Vysoká škola finančně správní. Smlouva s tímto soukromým subjektem byla podepsána jediný den před ustavujícím zastupitelstvem po volbách v roce 2018. Kdyby Praha 10 měla dnes tuto budovu k dispozici, problém s kapacitami ZŠ ve Vršovicích by byl z velké části vyřešen.
Varianty, jak kapacity v základních školách navýšit, tedy existují. Času sice mnoho nezbývá, ale problém je řešitelný. Podle místostarosty pro školství Davida Kašpara se všichni radní shodují, že odpovědné rozhodnutí o investici do rozvoje školské infrastruktury musí být postaveno na důkladné analýze všech možných variant. „Ty musíme posoudit nejen z hlediska času realizace a výše investic, ale také podle toho, jak reagují na skutečné potřeby v těch lokalitách Prahy 10, kde je problém viditelný nejvíce,“ dodává Kašpar.
Koncepční materiál pro investice ve školství vzniká v kompetenci radní Olgy Koumarové. Nazývá se „Návrh zpracování záměru kompletní obnovy materiálně technické základny MŠ a ZŠ na Praze 10“ a zahrnuje jednak vizi kompletní obnovy objektů do roku 2030, ale také podrobný plán investic na období 2020–2022. Jako podklad pro tuto koncepci sloužila pasportizace objektů základních a mateřských škol. Následně proběhla prohlídka všech budov a konzultace s řediteli nebo jejich zástupci. Při přípravě plánu obnovy do roku 2030 byl jako podklad využit také materiál „Krátkodobé plánování kapacit MŠ a ZŠ“ od firmy Výzkumy Soukup.
Co se dosud podařilo
Agenda školství v Praze 10 je rozsáhlá. Městská část zřizuje 13 základních a 20 mateřských škol. To je hodně ředitelů, ještě více učitelů, mnoho žáků a dvojnásob rodičů. A také tady máme celou řadu neziskových organizací a různých agentur nabízejících tu méně tu více úspěšnou pomoc s řešením problémů veřejného školství.
Shodnout se se všemi nebo alespoň s převažující většinou zainteresovaných na pojetí rozvoje vzdělávacího systému Prahy 10 a nastavit základní cíle takové koncepce je skutečně nemalou výzvou. Ale protože ve veřejném sektoru by se ideálně nemělo postupovat jinak než koncepčně, snaha o nalezení takové shody je zcela nezbytná.
Nastartování koncepčního rozvoje školství na území Prahy 10 se od podzimu loňského roku stalo hlavní prioritou místostarosty Davida Kašpara: „Nedokázal jsem zprvu pochopit, že pro tak komplikovanou, důležitou a odpovědnou oblast, jako je školství, neexistoval žádný koncepční dokument, který by městskou samosprávu naváděl, jak danou oblast rozvíjet. Dnes, po sedmi měsících práce, leží na stole základní návrh dokumentu Koncepce rozvoje školství na Praze 10, který nastíní, čemu se v této oblasti máme příštích 10 let nejvíce věnovat. Je detailně diskutován se zástupci škol, odbornou veřejností a vychází ze znalosti reálných potřeb celého desítkového vzdělávacího prostoru. Bude dobrým, srozumitelným a sdíleným návodem pro další práci.“
Kromě koncepce rozvoje školství se radnice posledních devět měsíců intenzivně věnuje také tvorbě tzv. Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání (MAP II). Tento proces napomáhá ředitelům a pedagogům stanovit priority jejich vzdělávací politiky v daném území. Týká se více škol samotných než úřadu městské části, ale jedná se o osvědčenou metodu, která rozvoji škol velmi prospěje.
Další velkou kapitolou činnosti ve školství bylo navázání spolupráce s neziskovými organizacemi, které se vzděláváním zabývají. Ať už je to v oblasti ekologie, kreativity či občanského rozvoje. „Považuji za zásadní takový druh spolupráce podporovat. Ať už se jedná o Post Bellum, Ekoškolu či Společnost pro kreativitu ve vzdělávání, vždy jde o velmi přínosnou inspiraci,“ konstatuje místostarosta Kašpar.
Neviditelná, ale velmi obsáhlá je pak každodenní agenda byrokratická – nejrůznější finanční přesuny, schvalování odměn, čerpání z rezervních fondů atp. Vedení radnice se snaží v této oblasti školám co nejvíce ulevit, což je ale běh na dlouhou trať.