Veřejné prostory Prahy 10

Komunitní kompostování v Praze 10

Text/HTML

Na území městské části jsou k dispozici na jedenácti místech tzv. komunitní kompostéry. Tato zařízení slouží, jednoduše řečeno, ke kompostování v komunitě, většinou několika rodin v sousedství. I v činžovní či sídlištní zástavbě je pak možné se zbavovat biologických odpadů z domácností odpovědným způsobem. Komunitní kompostování v Praze 10 bylo zahájeno z popudu odboru životního prostředí městského úřadu v roce 2009, jenž se připojil k žádosti o grant na jejich získání. Samotnou přípravu a realizaci grantové žádosti připravilo občanské sdružení Ekodomov, které se problematice kompostování dlouhodobě věnuje. V roce 2013 pak na náklady městské částu přibyly další kompostéry.
Do kompostérů je možné vkládat převážně zbytky ovoce či zeleniny, ale také např. čajové sáčky, kávovou sedlinu, skořápky, mastné ubrousky nebo uvadlé květiny. Jeden kompostér je pak dimenzován pro užívání přibližně dvaceti až třiceti domácností. 

Kompostéry jsou využívány obyvateli ve vnitrobloku ulice Oblouková, na sídlišti Nučická, ve vnitrobloku Kubánské náměstí - Na Stezce, ve vnitrobloku Na Stezce - V Předpolí, ve vnitrobloku ul. K Louži, v ul. Pod Strání, Oravská, Bydžovského, Na Hroudě x U Hráze a ve vnitrobloku Gruzínská x Bajkalská, ul. Vilová.

Samotný kompostér je možné charakterizovat jako skříň se dvěmi sekcemi, do kterých se vkládají bioodpady. Jedna sekce se vždy zaplňuje a v druhé probíhá kompostování. Vzniklý kompost slouží pro potřeby komunity. Dohled nad užíváním kompostérů zajišťuje proškolený správce, který také kontroluje průběh kompostování.

Několik základních pojmů ke komunitnímu kompostování:

  1. Co to vlastně je? Jde vlastně o kompostování v rámci určité komunity – sousedů, známých apod., je vlastně takovým mezistupněm mezi domácím a komunálním kompostováním. Umožňuje i lidem v sídlištní zástavbě se odpovědně zbavit svých bioodpadů a následně získat pro svou potřebu kvalitní kompost.
  2. Proč takto kompostovat? V mnoha zemích EU jde dneska již o běžný způsob zacházení s biologickým materiálem. Ten místo na skládce je přímo v místě vzniku opětovně využit, získá se kvalitní kompost. Tím se taky sníží množství směsného odpadu odkládaného do běžných popelnic.
  3. Jak komunitní kompostování funguje? Na určených místech, se souhlasem vlastníka pozemku, je umístěna speciální nádoba – kompostér, která je uzamykatelná a tepelně izolovaná. Klíč k zámku kompostérů mají vždy členové komunity, kteří se pro kompostování rozhodli. Každý kompostér má svého proškoleného „správce“, který odpovídá za správné využívání nádoby, čistotu kompostu a jeho následný odběr. Kapacitně slouží jeden kompostér pro 20 až 30 rodin. Hotový kompost je k dispozici za přibližně deset měsíců.
  4. Co lze do kompostérů vkládat? Soupis bioodpadů vhodných ke kompostování je vždy na kompostérech uveden. Jedná se převážně o zbytky ovoce a zeleniny (slupky, listy, natě, jadřince apod.), dále uvadlé květiny, stonky, listy, tráva, podestýlka domácích zvířat, chlupy, peří, kávová sedlina, čajové sáčky, mastné ubrousky či papíry od potravin, skořápky vajíček a ořechů. Naopak do kompostérů nepatří zbytky jídla, masa, léků, stolní oleje, kosti, igelitové pytlíky apod.

Více informací o komunitním kompostování v Praze 10 lze získat na romank@praha10.cz nebo na internetových stránkách www.ekodomov.cz.